TOPlist



Historie dobyvani Huascaránu
Annie Pecková

Annie Pecková učitelka z Providence, snila o tom, že dosáhne jako první "vrcholu Ameriky". Na Huascarán vystoupila v roce 1908 se dvěma švýcarskými horskými vůdci.

Peruánské Andy sestávají z asi dvaceti nebo více samostatně oddělených hřebenů a horolezecké terény, které nabízejí, patří k nejlepším na světě mimo Himálaje. Nejvyšší a nejoblíbenější skupinou je Cordillera Blanca, která je snadno dosažitelná z Limy. Zřejmě prvním Evropanem, který proniknul do této oblasti byl C.R. Enock. V roce 1903 překročil vysoký průsmyk Abra Villon a o dva roky později se pokusil vystoupit na nejvyšší štít, Huascaran (6.768 metrů).
Další průkopnicí byla Annie Pecková., Američanka ve středních letech, která. učila klasické jazyky v Providence ve stá.tě Rhode Island. Hory jí učarovaly už při první návštěvě Evropy o několik roků dříve, kdy se slavnostně zavázala, že se vrátí, a zdolá. majestátní Matterhorn. To se jí podařilo v roce 1895, a "nezasloužená. pozornost, které se jí tím dostalo" (jak píše) ji podnítila "k významnějšímu činu, kterým by si slávu po právu zasloužila. " Zcela určitě uměla skvěle svou osobu prodat a velmi rychle se naučila vylákat od sponzorů peníze na podporu svých plánů. Nade vše jiné toužila postavit se jako první na "samý vrcholek Ameriky" , a protože odmítala uznat jako nejvyšší vrchol Aconcaguu, stanul na ní jako první Zurbriggen. Místo toho se vypravila na řadu expedicí do Bolívie a Peru, kde chtěla vystoupit na štít, který podle svého názoru považovala za nejvyšší. Nakonec se rozhodla pro Huascarán. Úspěch se dostavil při pátém pokusu o výstup v roce 1908, i když je známo, že severní vrchol, kterého její skupina dosáhla, je ve dvojvrcholu Huascaránu tím nižším.
Harper's Monthly Magazine přinesl exkluzívní materiál popisující triumf slečny Peckové (stejně tak jako její předcházející úspěchy). Při této příležitosti doprovázeli Annie dva švýcarští horští vůdci, Gabriel Zumtaugwald a Rudolf Taugwalder ze Zermattu. Velice nelibě nesla, že oba vůdci přikládali malý význam jejím předcházejí- cím úspěchům (stěžovala si čtenářům, že jednou z největších obtíží, se kterými se žena na podobné expedici setká, je skutečnost, že "bez ohledu na její předcházející zkušenosti si každý muž myslí, že ví lépe, co je třeba udělat, než ona"). Ještě více ji rozlobilo, když v poslední etapě výstupu za silného větru měřila velkoryse s Gabrielem pomocí hypsometru nadmořskou výšku a Rudolf, místo aby jim pomáhal, vyrazil sám na vrchol. Uznala, že vůdcové byli "nápomocni" úspěchu expedice, ale byla zdrcená, že nemohla jako první otisknout své stopy do sněhu na nejvyšším vrcholu. Jako vedoucí na to měla právo, a také si za to zaplatila. Ubohá Annie nejdříve ji obrali o slávu, a později se ještě prokázalo, že vystoupila na nižší z vrcholů Huascaránu do jejího odhadu dost chybělo a zcela jasně nebyl vrcholem Ameriky, jak doufala. Nebyl ani dost vysoký na to, aby připravila svoji krajanku a úhlavní soupeřku Fanny Bullock Workmanovou o ženský rekord v dosažení nejvyšší nadmořské výšky , kterého dosáhla dva roky předtím, když zdolala Pinnacle Peak v Kašmíru (6 842 metrů). Někteří skeptici dokonce pochybovali; jestli paní učitelka vůbec byla nahoře. Bez ohledu na to se však její sláva rozletěla světem a prezident Peru jí věnoval zlatou medaili za "záslužný výstup".
Na skutečný vrchol Huascarán Sur, vystoupila v roce 1932 ze západu německá expedice, kterou vedl P.Borchers. Stejná skupina také provedla mimo jiné prvovýstupy na Nevados Chopicalqui (6 400 metrů), Huandoy Norte, Artesonraju a Copu.


Převzato z knihy Kronika světového horolezectví - SLAVNÉ VÝSTUPY; Chris Bonington, Audrey Salkeldová; vydalo TRANGO
TOPlist


Google